sobota 8. září 2012

Život je o náhodách part 4


DAlší dílek!!


"Niall?" řekla jsem tázavě když jsem se otočila. Ano, stál tam Niall a za ním šel myslím že Liam?

"Co tu děláš?" zeptala jsem se.

"Hmm no, kluci mě přemluvili abych šel k doktorovy s tím nosem, ale spíš já bych se měl ptát co tu děláš."

"A nemáš s tím nic že ne?"

"Ne, jen je to naražený." 

"Uf, tak to je fajn, no hele já už budu muset jít." snažila jsem se vyhnout otázce kterou před chvílí položil. Rychle jsem se otočila a vyrazila k tetě. Když jsem tam dorazila nemohla jsem uvěřit svým očím. Před dveřmi stál táta a vybavoval se s tetou. Chtěla jsem tam za nimi jít ale mé nohy mě neposlouchaly. No ták! Catlin prober se! Nějak jsem se donutila tam jít.

"Co tu děláš?!" vyjela jsem na tátu.

"Můžeš nás na chvilku nechat?" položil otázku tetě. Jen pokývala hlavou a výhružně se na tátu podívala.

"Chyběla jsi mi. Já.. já se ti moc omlouvám a.."

"Tati! Omluva mi nestačí a jestli chceš znovu něco slíbit tak to radši nedělej protože to stejně nedodržíš!" celou dobu co jsem mu tohle říkala jsem se mu upřímně koukala do očí.

"Dobře, ale jedno ti přísahám: já se změním!" ukázal na mě prstem, otočil se na patě a nabroušeně si to odkráčel.

"Kdyby jsi se aspoň stavil za Catherine!" zakřičela jsem ještě za ním a poté vešla do domu.

"Co chtěl?" zeptala jsem se tety, která seděla na gauči a upřeně koukala z okna jakoby tam někoho sledovala.

"Chtěl aby jsi šla zpět domů a říkal že od té doby co jsi přišla ke mně nepil."

"Haha, a to mu mám věřit? Kdyby tak žila máma, tohle by se NIKDY nestalo." zvýraznila jsem to slovo nikdy.

"To máš asi pravdu. Maminka byla skvělá žena a uměla to s ním." povzdychla si teta. Já jsem mezitím pro jistotu odešla do svého pokoje, kdyby náš rozhovor pokračoval tak bych se asi rozbrečela. Po mamince se mi stýskalo a to velmi.

Koukla jsem se na hodinky které ukazovali 5:00 pm. Vyskočila jsem z postele na kterou jsem se předtím svalila a sešla dolů.

"Teto?"

"Tady jsem! Co potřebuješ?" křičela na mě z kuchyně.

"Jdu ti říct že si jen dojdu pro kafe a jsem hned zpět. Ano?" zeptala jsem se pro jistotu.

"Jasně a rovnou to můžeš vzít přes pekárnu a koupit nějaké pečivo." pokývala jsem hlavou a vyšla před dům.

Kličkovala jsem ulicemi než jsem se dostala ke StarBucks. Naštěstí tam nikdo nebyl a já mohla v klidu objednat co jsem chtěla.

"Karamelové latte, please." poprosila jsem mile vypadající mladou dívku.

"Vaše jméno?" zeptala se aby věděla co má napsat na kelímek.

"Catlin." řekla jsem jednoduše.

"3 libry, prosím." podala jsem jí peníze a vedle jsem si převzala mé kafe. Poté jsem ještě zašla vedle do pekárny kde jsem koupila chleba.

Když jsem dorazila domů respektive k tetě tak jsem chleba dala do kuchyně a ještě s polovinou kafe se vydala do pokoje. Otevřela jsem si okno a sedla si do něj. Zrovna začalo pršet tak jsem pozorovala kapky padající na zem a u toho usrkávala své oblíbené kafe.

Už dopitý kelímek od kafe jsem odhodila do koše a lehla jsem si na postel. Neměla jsem co dělat tudíž se mi najednou zdál bílí strop nějaký zajímavý. Nuda. Jedno slovo které vyjadřovalo skoro vše. Z pod postele, pod kterou se mimochodem bojím sahat protože se děsně bojím toho že na mě někdo vybafne (ano já vím jsem velmi paranoidní. ), jsem vytáhla svůj příšerně těžký notebook a zapla ho. Přihlásila jsem se na twitter kde jsem měla asi deset nových followers. A hádejte kdo byl mezi nimi. Samozřejmě že Niall kdo jiný taky, že? Followla jsem ho tedy spět. Twitter jsem nechala zapnutý a šla na facebok. Co jsem čekala? Nic. A co tam bylo? Nic. Jak jinak, nikdo se semnou nebaví a nikoho nezajímám. Jsem prostě ta šedá myš. Kdybych aspoň měla nějakou kamarádku, ale to by bylo moc těžké se semnou začít bavit. Všichni by klesli ještě níž než jsou, teda až na pár lidí kteří jsou dokonce ještě více přehlíženi a nenáviděni než já. A proč? To já nevím zeptejte se těch snobů, vlastně já vím proč. Oni mají všechno a já nic. I když nepatřím mezi ty nejchudší tak prostě nemám na to nosit si oblečení od D&G nebo Calvina Cleina.

Z facebooku jsem se tedy odhlásila a šla jsem zpět na twitter. Wohoo new direct messages. Jestli to ovšem bude jako vždy abych pro něco hlasovala nebo jiný blbosti tak se uškrtím a toho člověka co mi to poslal taky!

Žádné komentáře:

Okomentovat