„Musim
na záchod.“vymanila se Mell z jeho objetí.
Naschvál
nespláchla a potichu šla za Niallem.
„Baf!“ vykřikl někdo a
vyskočil zpoza rohu.
Mell
hrozně zapištěla.
„Co
se to tu děje?“ zeptala se udýchaná Suzie, která právě
přiběhla.
„To
on za to může.“ ukázala vyděšeně Mell na Nialla. Ten se válel
smíchy na zemi. Doslova!
„Já..
Ne-nemohl o-o-dolat.“ vykoktal ze sebe Niall.
„Moc
vtipný. Si mi málem způsobil infarkt!“
Někdo
zazvonil. Mell otevřela dveře a tam stál Harry.
„Tak
jsem přijel pro Nialla. Kde je?“
„V
obýváku. Právě vytírá podlahu.“
„Cože
dělá?“ zeptal se nechápavě Harry. Mell jen mávla rukou. Když
přišly do obýváku Niall se pořát válel na zemi v křečích od
smíchu. Suzie kolem něj poletovala a snažila se ho aspoň trochu
uklidnit.
„Už
chápu,“ podíval se Harry soucitně na Mell. „Tak jedeme
Nialle?“
„Jasně.“
vyskočil na nohy ale stále se nepřestával smát. K
Po
chvíli se konečně přestal smát a to jen kvůli tomu aby se mohl
rozloučit s Mell.
„Ehm,“
odkašlal si Niall „Tak si to někdy zopakujeme.“ mrknul na ní.
„Rád jsem tě poznal.“
„Jasně
já taky. Ale radši bych vynechala ten maraton a horor!“
„Tak
ahoj.“ pozdravili se ještě s Harrym.
„Konečně
vypadli.“ ulevila si Mell když za nimi zabouchla dveře.
„Jak
to můžeš říct.“ pokroutila Suz hlavou.
„Úplně
normálně.“ vyplázla na ní Mell jazyk. Zase někdo zazvonil.
„Co
zas?“ zavrčela Mell když otevřela dveře.
„Promiň
já jen že sem si zapomněl mobil.“ omluvil se Niall.
„Dobrý.
Tak si ho pojď najít.“ otevřela Mell dveře.
„Mám
ho.“
„Super
tak už můžeš jít.“
„Jo.
Jen jsem se chtěl zeptat jestli bys mi nedala číslo.“ usmál se
na ní. Mell zapřemýšlela ale nakonec mu číslo dala. Rozloučili
se a Niall odešel.
Další
den přišla smska od Nialla.
„Nechtěla
bys někam zajít. Xx Niall“
„Musim
počkat doma na rodiče. Xx Mell“
„Tak
můžu počkat s tebou? x“
„Jestli
se ti chce. ;) x“
„Tak
jo čekej mě za chvíli. x“
Uběhlo
ani ne 10 minut a Niall zvonil u dveří.
„To
dneska nemáte žádný rozhovory?“
„Ne,
máme volno.“ usmál se na ní Niall.
„Kde
máš sestru?“ zeptal se.
„Její
kamarádka z New Yorku je tu s rodiči. Tak je s ní.“
„Aha.
A co budeme dělat?“
„Nevím.
Můžeme jít třeba na zahradu?“
„Jasně.“
Mell vzala cestou nějaké brambůrky a pití.
„Vyprávěj
mi něco o sobě.“ řekl najednou Niall.
"Dobře.
No.. Původem jsem z L.A..." Mell vyprávěla o svém dětství
jakoby se to všechno stalo včera ale pro jistotu vynechala minulé
léto. Vždy jí naskočila husina když si vzpomněla na ten rok.
„...
A teď ty.“ pobídla Nialla do povídání.
„Hmm..No
tak pocházím z Irska z malého městečka Mullingar...“
Niall
stejně jako Mell vyprávěl o jeho dětství. Ale i o x factoru a o
klucích.
„...
To je asi všechno.“ usmál se Niall.
„Takže
hraješ na kytaru jo?“ Niall pokrčil rameny. „A zahraješ mi
někdy?“ zeptala se Mell.
„Jen
když ty mi zahraješ na klavír.“ zasmál se Niall.
„To
nebude problém pojď.“ Mell chytla Nialla za ruku a táhla ho do
pracovny kde se nacházel onen klavír. Mell si sedla na stoličku a
začala hrát svůj oblíbený song ke kterému už nepotřebovala
ani noty.
„Wow. To bylo úžasné.“
zatleskal jí Niall. Mell se jen usmála. Připadala si jakoby Nialla
znala už roky. Tak moc si rozumněli.Najednou se jejich rty
přibližovali. Když byli od sebe jen pár centimetrů Mell sebou
cukla. Nebyla připravená. Na tohle ne.

