Torn 6

„Musim na záchod.“vymanila se Mell z jeho objetí.

Naschvál nespláchla a potichu šla za Niallem.

„Baf!“ vykřikl někdo a vyskočil zpoza rohu.

Mell hrozně zapištěla.

„Co se to tu děje?“ zeptala se udýchaná Suzie, která právě přiběhla.

„To on za to může.“ ukázala vyděšeně Mell na Nialla. Ten se válel smíchy na zemi. Doslova!

„Já.. Ne-nemohl o-o-dolat.“ vykoktal ze sebe Niall.

„Moc vtipný. Si mi málem způsobil infarkt!“

Někdo zazvonil. Mell otevřela dveře a tam stál Harry.

„Tak jsem přijel pro Nialla. Kde je?“

„V obýváku. Právě vytírá podlahu.“

„Cože dělá?“ zeptal se nechápavě Harry. Mell jen mávla rukou. Když přišly do obýváku Niall se pořát válel na zemi v křečích od smíchu. Suzie kolem něj poletovala a snažila se ho aspoň trochu uklidnit.

„Už chápu,“ podíval se Harry soucitně na Mell. „Tak jedeme Nialle?“

„Jasně.“ vyskočil na nohy ale stále se nepřestával smát. K

Po chvíli se konečně přestal smát a to jen kvůli tomu aby se mohl rozloučit s Mell.

„Ehm,“ odkašlal si Niall „Tak si to někdy zopakujeme.“ mrknul na ní. „Rád jsem tě poznal.“

„Jasně já taky. Ale radši bych vynechala ten maraton a horor!“

„Tak ahoj.“ pozdravili se ještě s Harrym.

„Konečně vypadli.“ ulevila si Mell když za nimi zabouchla dveře.

„Jak to můžeš říct.“ pokroutila Suz hlavou.

„Úplně normálně.“ vyplázla na ní Mell jazyk. Zase někdo zazvonil.

„Co zas?“ zavrčela Mell když otevřela dveře.

„Promiň já jen že sem si zapomněl mobil.“ omluvil se Niall.

„Dobrý. Tak si ho pojď najít.“ otevřela Mell dveře.

„Mám ho.“

„Super tak už můžeš jít.“

„Jo. Jen jsem se chtěl zeptat jestli bys mi nedala číslo.“ usmál se na ní. Mell zapřemýšlela ale nakonec mu číslo dala. Rozloučili se a Niall odešel. 

Další den přišla smska od Nialla.

„Nechtěla bys někam zajít. Xx Niall“

„Musim počkat doma na rodiče. Xx Mell“

„Tak můžu počkat s tebou? x“

„Jestli se ti chce. ;) x“

„Tak jo čekej mě za chvíli. x“

Uběhlo ani ne 10 minut a Niall zvonil u dveří.

„To dneska nemáte žádný rozhovory?“

„Ne, máme volno.“ usmál se na ní Niall.

„Kde máš sestru?“ zeptal se.

„Její kamarádka z New Yorku je tu s rodiči. Tak je s ní.“

„Aha. A co budeme dělat?“

„Nevím. Můžeme jít třeba na zahradu?“

„Jasně.“ Mell vzala cestou nějaké brambůrky a pití.

„Vyprávěj mi něco o sobě.“ řekl najednou Niall.

"Dobře. No.. Původem jsem z L.A..." Mell vyprávěla o svém dětství jakoby se to všechno stalo včera ale pro jistotu vynechala minulé léto. Vždy jí naskočila husina když si vzpomněla na ten rok.

„... A teď ty.“ pobídla Nialla do povídání.

„Hmm..No tak pocházím z Irska z malého městečka Mullingar...“

Niall stejně jako Mell vyprávěl o jeho dětství. Ale i o x factoru a o klucích.

„... To je asi všechno.“ usmál se Niall.

„Takže hraješ na kytaru jo?“ Niall pokrčil rameny. „A zahraješ mi někdy?“ zeptala se Mell.

„Jen když ty mi zahraješ na klavír.“ zasmál se Niall.

„To nebude problém pojď.“ Mell chytla Nialla za ruku a táhla ho do pracovny kde se nacházel onen klavír. Mell si sedla na stoličku a začala hrát svůj oblíbený song ke kterému už nepotřebovala ani noty.

„Wow. To bylo úžasné.“ zatleskal jí Niall. Mell se jen usmála. Připadala si jakoby Nialla znala už roky. Tak moc si rozumněli.Najednou se jejich rty přibližovali. Když byli od sebe jen pár centimetrů Mell sebou cukla. Nebyla připravená. Na tohle ne.